Datum registrace: 08. 01. 2016
mima326
Získané body
Počítadlo pohybu
Můj pohyb | |
---|---|
Chůze: | 0 km |
Kolo: | 0 km |
Cvičení: | 0 h 0 min |
Všichni uživatelé | |
Chůze: | 95079.98 km |
Kolo: | 51412.41 km |
Cvičení: | 4327 h 47 min |
Stob skupiny
mima326
Jak psát blog?Jen taková úvaha o výživě
21. 02. 2016
Pokaždé, když jdu nakupovat a vkládám do košíku nízkotučné výrobky plné bílkovin, mám smíšený pocit. Jednak je tu cena, která je u nízkotučných výrobků citelně vyšší a za druhé s tím související výrobní postupy, které se k odstranění nežádoucích tuků používají. Je jasné, že k dosažení dostatečného příjmu bílkovin (s vysokým poměrem těch živočišných) se bez těchto výrobků neobejdu. Nemůžu sníst denně půl kila libového masa. Kdybych se ale odstěhovala někam na statek, pořídila si drůbež, krávu, kozu, prasátko, vlastní zeleninovou zahradu a kus pole a snažila se žít jenom z vlastních zdrojů, byl by správný poměr živin v háji. Určitě by ve stravě převážily sacharidy a také nasycených tuků by bylo o dost víc, než povolují semaforky na Stobu. Bílkovin naopak o dost méně. To ale byla výživa běžná před nějakými 150 lety. Obstarat dobytek, malá snídaně, většinou melta s mlékem, pak šup na pole, v poledne kousek chleba, jablíčko, k večeři brambory. Na svačinky nebyl čas. Maso výjimečně, cukr ještě méně. Pokud bylo, mastilo se sádlem, máslem, žádné rostlinné oleje. A málokdo byl těžce obézní. Nutí mě to přemýšlet, kam až nás civilizace za tak krátkou dobu dostala. Dokázali bychom ještě přežít na pro naše končiny přirozené stravě? Má s tím někdo tady zkušenosti?
Další věc, nad kterou nyní trochu bádám je, jak jsme dospěli k doporučenému příjmu bílkovin (my na LF učíme, že pro zdravého člověka je to 0,8 g/kg tělesné hmotnosti, tj. pro 80 kg vážícího zdravého muže zhruba 65 g bílkovin). Když ale pátrám v odborné literatuře, kde se vlastně toto číslo vzalo, dospěla jsem k poznání, že je to množství, které je nutné ke zvrácení katabolického stavu ve stav vyrovnané dusíkové bilance (to zjednodušeně znamená - kolik bílkovin se přijme a uloží, tolik se zhruba metabolizuje a vyloučí, měří se to poměrem přijatého a vyloučeného dusíku). To znamená, že je to číslo vycházející z výživy u pacientů v rekonvalescenci po těžké nemoci. Pro zdravé jedince by k udržení vyrovnané dusíkové bilance mělo stačit množství o čtvrtinu nižší - tj. pro 80 kg muže cca 50 g bílkovin. Pro hubnoucí je samozřejmě výhodnější přijímat vyšší množství i z toho důvodu, že na zpracování bílkovin je potřeba víc energie, než na zpracování ostatních živin (tuků a sacharidů) a také jsou nejméně energeticky bohaté, co se týká získané energie. Je to účinné řešení, o tom se asi všichni, kdo dodržují semaforky již přesvědčili, bohužel dost drahé řešení pro naše peněženky. Opravdu myslím, že je to nejrozumnější způsob, jak zhubnout, stejně mi ale vyvstávají některé otazníky. Nedochází tím navýšeným příjmem bílkovin i k nějakým změnám v metabolismu, které způsobí ten tak obávaný jo-jo efekt, pokud jen trochu polevíme a pokusíme se o přiblížení k tomu doporučovanému normálnímu příjmu bílkovin? Protože po dosažení normální váhy již podle mě není důvod k tomu, abychom jedli tak velká množství bílkovin. Nápad na téma studenské práce, asi to navrhnu synovci, který studuje výživu na fakultě sportovních studií :-).
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Jinak na své peněžence jsem si ověřila, že dieta není pro chudé. Tedy, já to jakž takž dala, ale finančně je to darda (slušné maso, zelenina...). Nějaký ten pytlík těstovin od Zátky, knedlíky a brambory fakt vyjdou levněji. Docela chápu, že v Americe jsou nejtlustší ti chudí.
Jinak pořád si myslím, že pokud se člověk po skunčení hubnoucího režimu neurve a má energeticky vyrovnané jídlo, tak by to měl zvládnout. Jen se naučit tu správnou hladinu, pro mě je to zatím docela oříšek.
Pokud jde o zvýšený přijem bílkovin, tak mně se osvědčilo si pořídit proteinový přípravek (85% a víc). Pomáhá mi to zejména při cestování, kdy jsem odkázán na cizí kuchyně, navíc nemusím řešit co si kde shánět ke svačině. Doma si přeci jenom radši našlehám tvaroh se zakysanou smetanou.
Jo - a ve výčtu potravin našich předků bych přidala fazole - čili lušténinu, jednu z nejzdravějších potravin světa, předkové to měli zmáklé a nepotřebovali to mít vědecky dokázané....
Spíš se musím krotit, abych je nepřešvihla. Teď se začínám bát!
Jak je to s bílkovinami a kde se čísla vzala to netuším, ale ráda se poučím.
mima326
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
Co se týče našich předků, tak tam to bylo jasné - co se doma vypěstovalo, to se také snědlo. Já sama vyrostla na čerstvě podojeném mléce a domácím chlebu. Bez šunčiček, salámků, pomazánek, sýrů a pod. :-) K obědu nejčastěji bramboračka, k večeři brambory s mlékem. Maso bylo v zimním období, kdy se zabíjelo prase a to ještě tak jednou týdně. Delikatesa byly vejce, většinou pro hosty. Zato ovoce bylo dostatek a denně v době zralosti jsme si pochutnávali a neřešili, zda obsahuje takový nebo makový cukr. :-))) Pitný režim se dodržoval dle "hlášky těla" a vzhledem k tomu, že bylo dostatek ovoce, polévek, nebylo třeba zabývat se množstvím. Rovněž pohybu bylo od rána do večera tolik, že nás museli "usměrňovat", abychom chvíli poseděli. :-))) Dnes je to naopak a proto se řeší složení stravy, množství, nedostatek tekutin, pohybu a s tím související civilizační choroby. Takže stačí jediné, střídmost v jídle, ničemu se nevyhýbat, přirozený pohyb a hlavně, veselá mysl. Kdo se umí smát, umí nést i svá kila, život prožije šťastně a když přijde nějaká „bolístka", umí se s ní i lépe vyrovnat. :-))) A o tom to je. :-)