Sledujte nás:

Datum registrace: 17. 06. 2010

Jak si nahrát profilovou fotku?

nada

Sebekoučink

Zahájení: 06.01.2020
Ukončení: 02.03.2020
Cíl: Udržet váhu již dlouhou dobu po zhubnutí (stabilizovaná váha)

50% Držím!
- +

Zaplacený cyklus je přístupný do 4. 3. 2020

Získané body

Tento měsíc: 270
Celkem: 23317
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 95079.98 km
Kolo: 51412.41 km
Cvičení: 4327 h 47 min

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Dojím, nebo vyhodím? Jak to dopadlo.

06. 04. 2016

5.4.2016

Nejsem zvyklá jídlo vyhazovat a dojídám.
Včera jsem si k večeři krájela chleba a váha ukázala 70g. Moje večerní porce chleba se pohybuje mezi 50-60g. Váhu krajíčku jsem tolerovala, ale v ruce mi zbyla patička o váze 21g. Co s ní?
Sníst navíc, nebo odložit? Po delším rozmýšlení jsem ji odložila. Jindy bych ji dojedla, protože jako samostatná porce se nehodí. Ráno jsem si chystala snídani, jejíž součástí není chléb. Zase jsem vzala patičku do ruky, stála jsem nad ní a váhala, jestli ji sníst navíc mimo plán. Po chvíli rozhodování jsem ji opět odložila, ale patička tvrdne.

Odhadnete, jestli ji sním navíc, nebo vyhodím? Do jídelníčku se mi nehodí, ale do večera je ještě dlouho.

Zítra vám napíšu, jak patička dopadla.
 

6.4.2016

Jak to s patičkou chleba dopadlo?

Včera odpoledne jsem si dokoupila čtvrtku čerstvého chleba, přidala menší plátek k odložené patičce a k večeři naplánovala chléb, lučinu, ½ velké červené papriky, caro s mlékem.

Co z takto vyřešené situace vyvozuji?

Jsem ve fázi odnaučit se bezmyšlenkovému dojídání a domácímu chození do kritických míst s myšlenkou „Co bych si tak dala?“, i když důvodem není hlad, ale jakýkoli podnět ve spojení s jídlem, např. televizní pořad, kniha se zmínkou o jídle. Většinou se u mě myšlenka na jídlo dostavuje, když nejsem zaměstnaná nějakou činností a odpočívám. Tento chronický zlozvyk mi kazí udržování zhubnutých kil obzvlášť přes zimu, kdy je k dispozici víc jídla a neumím mu odolat.

První stupeň, který se musím naučit, je zapojit hlavu a vyhodnotit situaci.
Buď: malá patička navíc nic neznamená a sním ji (v této fázi učení pro mě nebezpečné vyhodnocení),
nebo: proč bych ji jedla, když mi jídlo stačí, a jen mi je líto ji vyhodit (radši si obecně zafixuji toto řešení).
Když budu u jídla přemýšlet, myslím, že najdu řešení ani nesníst ani nevyhodit.

Zatím se učím, když „to“ na mě přijde a myslím si, že by se po jídle nebo mezi jídly do mě ještě něco vešlo, počkat 20 minut, informace o najedení se dostane do mozku a pocit přejde. To už mi jde.

Výsledkem zapojení hlavy bude u mě lehčí udržování zhubnutých kil, protože zdravý jídelníček jsem se naučila dodržovat díky Sebekoučinku a pohybuji se, jak mi zdraví a věk dovolí.
 

Hodnocení (14 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

09. 04. 2016 16:40
Já jsem na tom stejně jako ABULA...máme slepičky a ty se nám za všechny zbytky odmění domácími vajíčky.
06. 04. 2016 22:02
Já mám slepice - veliká výhoda. Nemusím zbytků litovat, slepičky je vrátí přetvořené na domácí vajíčka.
06. 04. 2016 20:52
Chleba i pečivo mrazím a vyndám pouze to co sníme ale psům kupuji rohlík a nechám trochu zatvrdnout.
06. 04. 2016 17:21
Já jsem vlastně práve ve fázi, kdy jsem se sice naučila jíst vhodné potraviny, i když úplně nezdravě jsem nejedla ani předtím, ale právě cítím ty rezervy v možném nekontrolovaném zobání, což jsem viděla právě na sobotní oslavě - tu dojíst tu patku, tu kousnout rohlíku, tu zbylo trochu bramborového salátu v hrnci (a co s ním, přece ho nevyhodím), tu je plátek sýra nebo šunky, který už se na mísu nevešel, tu jedno jablko navíc, tu je sušenka, která zbyla v pytlíku tak sama - a bylo z toho spolu s ostatním jídlem celkem více než 13 000 kJ... Fajn, jedna oslava občas mě nezabije a užila jsem si ji i jako pracující hostitelka a zatím jsem v luxusní pozici, ale na toto ujídání si fakt musím dávat pozor. Naštěstí mě jídlo u televize nikdy moc nebralo a stačí to zapít ocitronovaným neslazeným čajem a jsem v pohodě.
06. 04. 2016 13:41
Ve skutečnosti se zoufale snažím neuvařit víc než je potřeba. Odvažuju už suroviny před přípravou. Nevařit "od oka" je pro mne cesta, protože jak je to jednou uvařené ... hamižnost vždycky zvítězí...
06. 04. 2016 13:07
Já omáčky chlebem zahušťuji,tedy teď už ne,ale fungovalo to dobře.Prostě tvrdý dhléb nastrouhat a trochu rozvařit v omáčce.Pořád jsem mívala nastrouhný tvrdý chléb v mrazáku.Teď si peču doma a na ztvrnutí nezbývá.
06. 04. 2016 12:14
Naďo, to, o čem píšeš je taky můj velký problém, nerada jídlo vyhazuji. Chleba si peču, naporcuji a zamrazím, ale i tak se mi stane, že udělám změnu a krajíc mi zbyde. Někde jsem četla, že se strouhaným tvrdým chlebem zahušťují omáčky, ale ještě jsem to nezkoušela.
06. 04. 2016 12:12
Asi sú iba dve možnosti: dojesť a pribrať, alebo vyhodiť.
Tento týždeň som vyhodila: nedojedené "veľkonočné" koláčiky, pár tvrdších rožkov, franc. zemiaky čo nechali deti, nedojedené detské svačinky zo školy.... ako to takto píšem, vidím, že je to hromada jedla..... a myslím, že ak by som to zjedla, hladujúcim to aj tak nepomôže, len ja by som si musela kúpiť väčšie džínsy..
06. 04. 2016 10:53
Po přečtení komentářů tipuji, že ji spíš nesníš ... ale rozumím Ti, taky nemám ráda, když se šeredí s jídlem ... chleba navíc většinou zamrazím, když přece jenom zbyde, usuším ho a dám sousedovi pro králíky.
06. 04. 2016 09:27
Naďo ve vztahu k uživatelům nejsi otrok, ale skvělý a obětavý rádce. Jinak k tomu dojídání. není dojídání jako dojídání a je třeba k tomu přistupovat z pohledu kdy a co. ten příklad, který si uvedla nepovažuji za dojídání, bylo to v rámci Tvé večeře a nijak výrazně jsi nepřekročila doporučené hodnoty. Jiné je ovšem, když něco zbude při podávání jídla jiným. Tam k dojídání nesmí dojít, je to nešvar a zlozvyk, kterého se zbavit je pro hospodyňky těžké. Jídlo se nemá vyhazovat. Já to řeším krabičkami do mražáku., tzv. na někdy, nebo pokud je to porce, tak klidně i druhý den. Když něco zbude, tak se snažím z toho připravit i nějaké jiné jídlo. Když byla dcera malá, řešila jsem to tak, že jsem si dala menší porci, aby eventuální dojídání jen množství doplnilo, pokud snědla, tak pak jsem si třeba i přidala, ale zpravidla ani ne, protože jsem zjistila, že mi to stačí. Pokud mám strávníky, nestydím se jich zeptat kolik budou čeho chtít, když jim bude chutnat, tak na přidání je vždy. Důležité je taky odhadnout kolik se čeho sní, ale to jako kuchařka vím, že to někdy se až tak nepovede. A pokud zbudou opravdu malinkaté zbytky na talíři, tak nastupuje moje stafordka Pepina, která je popelnice s vyběhá to na procházce v lese. Já mám v nedojídání skvělou průpravu u svého koníčku pečení a cukrařina a stává se často, že něco zbude, protože vždy dělám s malou rezervou, hlavně náplně, krémy., schovám do ledničky a využiji pro další pečení.Toto kdybych dojídala, tak neprojdu dveřmi nebo ve fitku bych musela být ne hodinu, ale půl dne a stejně by to nepomohlo. Je to o tom vypěstovat si ten správný pocit nasycenosti při jídle (jak se všude píše a ono to funguje - jíst pomalu, v pohodě, pořádně žvýkat, pocit nasycenosti má čas přijít) a pak na jakékoliv dojídání není chuť a jídlo jde do ledničky na potom. V tom prostě na sebe musíme být tvrdé. Dojídání říkám "skryté" kalorie, přeji Vám všem, abyste tuto brzdu u hubnutí a pak i následně u udržování váhy nadobro odstranily. Jde to, ale je to fakt boj.
06. 04. 2016 08:54
Patičku dojím. Pořád mám nějak malo sacharidů (a příliš mnoho bílkovin ). Jako jiní, přebytek můžu hodit na zem. Je tam spousta ozubených tlam, ani nedopadne, a ze závisti by sežrali i suchý chleba s cibulí :)
Tak se snažím nevylizovat kelímky od tvarohu a pěkně se rozdělit :)
06. 04. 2016 07:13
Snažím se nedojídat. Když už nějaký chléb zůstane tak ho usuším a dám ho králíkům. Pak je zbaštíme i s tím chlebem :-)))))
05. 04. 2016 21:08
Já dojím, ale jen, jestli je to malé zlo. A sebekoučink? Pokud nekoučuju, je to se mnou zlé.
05. 04. 2016 19:04
Jo, to znám! Chleba navíc je teda zrovna v pohodě, použila bych ho příště a dorovnala to novým.
Ale nedojídat obrovské přílohy v kantýně? To se silně bije s mým přesvědčením neplejtvat. Pomáhá mi, když si řeknu, že když to sním, tak je to vlastně taky plejtvání, protože jsem to už nepotřebovala, a ještě z toho budu tlustá. Občas se osmělím a řeknu jim, ať mi toho dají míň... Asi bych měla potrénovat asertivitu a říkat jim to vždycky. ok, mám závazek:-)
05. 04. 2016 15:19
no já to mám stejně, sebekouč je můj oltář. Holky které jsem k sebekouči přivedla vrtí hlavou, ale já vím proč to dělám. Z druhé strany kolikrát sním i horší věci než je 21 g chleba. Takže u mě záleží na aktuální náladě. Ale já to raději zlikviduji, aby mě to nelákalo :)
05. 04. 2016 15:12
Chleba mrazím, a vyndám si vždy je tolik koli se sní, takže většinou nic nezbyde. A když někdy přece něco zbyde, dám usušit, a když je toho pytlík, zajdem se podívat ke koním, které chová jeden známý, a nepřijde nazmar vůbec nic.
05. 04. 2016 14:57
Teď mám co dělat, abych příliš nedojídala po sobotní oslavě. Ale gulášek postupně jím ještě dnes (naposledy). Pečivo je zčásti zamraženo na někdy, mamka se asi bude muset obětovat a dojíst bramborový salát. Ještě je tam hromada slaného pečiva, čokolády..... no samé "zdravé" věci. Ale to už vydrží a dá se jíst postupně.
05. 04. 2016 14:40
Já patičky chleba miluji! Když nastane popisovaná situace, pošlu našim slepičkám prostředek chleba a patičku s kůrkou odvážím do potřebné váhy:-). Taky jsem naučená od rodičů šetřit a vážit si jídla, naštěstí máme slepice a králíky a ty si taky dají.
05. 04. 2016 14:34
nada: já to chápu, já jsem dojídala po dětech, a to je lžička tady, kousek něčeho támhle, to je kousíček to se psát nemusí, to vycvičím ... no a je to v "píp". Jedna patička kila neděla jen když bude 1 v týdnu.
05. 04. 2016 13:34
Heleno, po šesti letech spolupráce na řešení Sebekoučinku jsem se opravdu stala jeho otrokem, doufám, že i ke prospěchu jeho uživatelů. Psychologicky to není otázka snědení patičky chleba navíc, ale obecně se odnaučit dojídání a jezení jídla navíc, na kterém se teď snažím pracovat, abych nemusela po každé zimě shazovat nabraná kila z jídla navíc.
05. 04. 2016 12:44
klidně bych snědla i patku na večeři a šla bych se projít místo sezení u televize nebo u PC( navýšení proti doporučenému je cca 5-6 % sacharidů více v celkovém denním doporučeném množství) a cca 300 kJ zvýšení energetického příjmu je cca 3-4 %, což je v toleranci s doporučeným příjmem. Sebekoučink beru jako pomocníka, ne že se stanu jeho otrokem a téměř dogmaticky budu řešit 21 g chleba
05. 04. 2016 12:40
To je hezký příběh:-) Já většinou patičkám neodolám, ale myslím, že ty jo:-) Podléhám hlavně čerstvým patičkám z voňavého křupavoučkého chleba...Poslední dobou to už ustojím, ale s přemáháním velikým... Taky si myslím, že když je tak maličká, tak by ti nijak neublížila, resp. až tak do příjmu nezasáhla...;-)
Jinak ano, jak píše Coumba, já dávám zbytky morčátkům a musím ti Nadi říct, že mi to dost pomohlo s mým problémem, který máš stejný a to, že mám vryto dojíst a velmi obtížně vyhazuji... Zkus si pořídit domácí prasátko morčátko, mně to fakt pomohlo ;-) A je to nenáročné a vděčné milé zvířátko. My se do nich tak zamilovali, že už máme druhý vrh, nyní 4 miminka, obří klec a o víkendu jsem jela pro další klec... :-DDD Nedokážeme totiž ta mláďátka dát pryč...;-)
05. 04. 2016 12:10
Pokud bych jí nesnědla hned, dala bych jí sušit pro králíky. My se zvířátky to máme jednodušší.
05. 04. 2016 12:02
Dávám zbytek chleba na mrazák a kolikrát se patičky hodily :-). V poslední době tvrdou patku vyžebrá pes.

Aktuality

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Wasa byla ukončena.
Gratulujeme výhercům: rosste, Ratuska, karkkrk

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři