Hodnotím uplynulý rok 2010 a jsem přesvědčená, že to byl můj poslední  rok s cyklickým hubnutím a tloustnutím a už nenastane jo-jo efekt, který se u mě pravidelně dostavoval. V předchozích, vždy několikaměsíčních hubnoucích obdobích, jsem vzorně zapisovala a počítala kilojouly, dodržovala je a podstatný váhový úbytek se vždy dostavil. Po ukončení vzorného období jsem se postupně vracela k původnímu stravovacímu režimu a váha se vracela zpět plus další kila navíc. A potom přišla další období, na která se váže přibývání váhy, včetně odchodu do důchodu, kdy váha kulminovala. To je známá klasika. I když jsem se snažila, ruční počítání kilojoulů bylo pracné a o sledování živin se mi mohlo jen zdát. Potom jsem na STOBu objevila program Sebekoučink. Protože zrovna nastalo období mé silné vůle s nadbytečnými kily něco udělat, začala jsem konzumaci zapisovat do počítače místo ručního počítání a psaní do mého již třetího sešitu. A nestačila jsem se divit, jak špatné je složení mé stravy. Samozřejmě mi chyběly bílkoviny a přebývaly tuky a sacharidy. Postupně mě semaforky nutily měnit složení jídla a neodpustily mi ani pohybovou aktivitu a po 18 týdnech tu byl úbytek 20 kg, z toho cenných 90% tuku. Přesun z kategorie obezita do kategorie nadváha, což jsem si stanovila za cíl, byl splněn.  Po dalších 12 týdnech, kdy jsem testovala novelizovaný program Sebekoučink a musela dále zapisovat, jsem ještě váhu snížila na BMI 27 a na nový jídelníček jsem si tak zvykla, že teď ho už považuji za samozřejmý a nevidím důvod návratu k dřívějšímu stravování. Chutě na sladké se dostavují, někdy se jim neubráním, a mám i občasná krizová období. Hlídám si ale váhu a v případě, že začne stoupat, vrátím se k zapisování a už to jde dolů samo. V zimě si povoluji váhu o 2-3 kg větší než v létě, protože na jaře ji bez problému snížím.
O Vánocích jsem jedla v přiměřeném množství všechno, i cukroví, vánočku, sulc a zapisovala, abych zjistila dopad. Váhový výkyv byl + 2 kg při průměrném příjmu 13500 kJ a zmenšené pohybové aktivitě, ale už jsou kila zase dole, zatímco dříve jsem pokračovala ve zvyšování váhy. To byla poslední zkouška, po které jsem si začala věřit, že už dokážu zvládnout i krátkodobou krizi nebo výkyv váhy.
Ještě jsem si nezvykla na to, že ti, kteří mě dřív neznali, říkají, že vypadám normálně (tím myslí moji tělesnou schránku). Je to nový příjemný pocit, jen mi ho hlava ještě úplně nebere, musím si na to zvyknout a nepřipustit návrat do nadnormálu.Věřím, že do roka a do dne bude podobných článků na tomto webu hodně.