Jaroslav Seifert

Hora Říp 

Viděl jsem hory plné ledu,
však zpívat o nich nedovedu.

Jiskřily dálky nad hlavami
jak bleděmodré drahokamy.

Jímala závrať při pohledu,
zpívat však o nich nedovedu.

Když ale vidím na obzoru
uprostřed kraje nízkou horu,

na nebi mráček běloskvoucí
- přestane srdce chvíli tlouci.

Oblaka letí v klasech zralých
a koně dupou po maštalích.

V panácích jsou už všude snopy
a svatý Jiří zvedá kopí,

aby je vrazil ve chřtán dračí,
a motýl spěchá po bodláčí;

a jako krůpěj na prstenu
třpytí se drobná kvítka rmenu.

Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat,

zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké u nás doma!
 

Milá děvčata,

už několikrát tu padlo, že bych měla být "první hostitelkou" Stobích šlápot a na přelomu zimy a jara Vás provést kolem Řípu ( ... a pochopitelně i solečně vystoupat na jeho nevysoký vrchol :-)).

Této milé povinnosti bych se zhostila upřímně velmi ráda, i když momentálně se mnou dost cloumají obavy, jak to u nás bude zjara vypadat. Můj devadesátiletý taťka na tom není vůbec dobře a změny v jeho kondici nabývají nebývalé tempo. Manžela čeká v únoru restart srdce a následně operace kýly. Zrušili jsme už na únor naplánované hory a já přemýšlím, že se může stát, že u nás bude situace komplikovaná i v době, kdy se domluvíme na Říp.

Nakonec jsem ale zavrhla verzi, že bych se omluvila a nechala to na někdy jindy. Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Vlastně žádná z nás s jistotou neví, jak to s námi bude za rok, za měsíc, za týden ani zítra. Kdyby byla má situace tak komplikovaná, že bych se nemohla akce zúčastnit, určitě to pochopíte a pak se pružně dohodneme, zda je lepší akci zrušit nebo zda převezme velení jiná zkušená turistka. Vzhledem k tomu, že se Říp vypíná z rozsáhlé okolní roviny, věřím, v úspěch i takto "řízené" :-) akce. Budu ale pozitivní a budu věřit, že mi bude štěstí přát a vyrazíme společně.

Když jsem sondovala na posledních šlápotách situaci, kdy že by se Vám to líbilo, převládal duben. Nebráním se mu, ale jednak budou Velikonoce a myslím, že hned po nich Řipská pouť ( při ní bych akci nedoporučovala ). Jasně, nejlepší to bude, když bude hezky, ale krásný den může být klidně i na začátku března a v dubnu může třeba nepříjemně pršet nebo foukat.

Jako první odrazový krok tedy prosím, abyste promyslely, které z Vás by měly o tuto akci ( zatím zcela hypoteticky ) zájem. Ideální by bylo, kdybyste se dokázaly dostat do Roudnice, ale v případě komplikací by byl řešením ( i když složitějším ) i Mělník, kam bychom pro Vás případně ( nebude - li manžel zrovna v nemocnici nebo řízení neschopen ) zajet auty. Roudnice je lepší, z té bychom mohli rovnou vyrazit pěšky. Podívejte se tedy na možnosti spojení. Možná, že by se dalo domluvit i s Jiřinkou, že by někoho z Prahy přibalila do svého autíčka ( To není domluveno, ale třeba by se to domluvit dalo:-).) Z Roudnice je to na Říp asi 7 km, i se zpáteční cestou bychom se měli vejít do 15 km, nadmořská výška je asi 455 m. Sice prudší, ale ne příliš dlouhé stoupání.

Pokud budete mezi těmi, kterým chuť i spojení dovolí, aby se akce zúčastnily, zkuste okouknout diář  v období březen ( nebráním se ani konci února ) duben a vytyčte data, kdy to z Vaší strany NEŠLO. Já pak zkusím najít dvě soboty, které budou podle Vašich informací nejméně komplikované a termín, který bude mít nejvíc příznivců vyhraje. Znovu ale připomínám, že se mi může stát, že budu v komplikované rodinné zdravotní situaci. Nechci to ale předem vzdávat, to bych nemohla nikdy a nikam :-)). 

Máme dost času, věřím, že nám bude osud nakloněn, sejdeme se, pokoříme Říp, symbol české státnosti a údajně energetický střed naší země a opět se setkáme s milými přáteli. 

Těším se na Vaše komentáře :-). S.