Tak jsem dnes ráno přemýšlela, jakou budu provádět fyzickou aktivitu, když venku lije a mám zabahněné lesní cestičky, po kterých běhám. Můj zrak padl na letité videokazety s aerobikem, podle kterých jsem necvičila dobrých 7 let ( od doby, kdy manžel koupil DVD). Oprášila jsem videorekorder, pustila kazetu a začala skotačit s Olgou Šípkovou jak za mladších let. Co na tom, že jsem chvilkami pletla sestavu ! Krásně jsem si zahopsala , pak posilovala problémové partie -( uf, dalo mi to zabrat), trvalo to celé hodinu , já jsem byla spokojená a mám celý den dobrou náladu.
Na závěr - proč to vlastně píšu: je má"proměna osobnosti": ještě před nedávnem by déšť za oknem byl pádný důvod, proč nemůžu jít běhat, náhradu bych nevymýšlela a věnovala bych se zahálčivé činnosti. Díky bodům a semaforkům a samozřejmě díky vám všem zažívám poprvé opravdovou radost z pohybu a nepovažuji již tělocvik za nutné zlo. Pozdě, ale přece - je mi 52 let.